Komentář k vývoji na finančních trzích
Hlavní události:
- USA: čekání na růst úrokových sazeb a výsledek prezidentských voleb
- Čína: HDP se vyvíjí v souladu s očekáváním
Změny vybraných akciových indexů a komodit:
Pozn.: USA: S&P 500, Evropa: BE 500 inx, Japonsko: Nikkei 225, Brazílie: Ibovespa, Rusko: RTS, Indie: NIFTY, Čína: Shanghai Composite, Afrika+Blízký východ: GCC 200, JAR: JSE TOP 40, Austrálie: ASX 300, Zlato a Ropa
Komentář:
Nejasnosti spojené s dalším osudem Deutsche bank vrcholily na přelomu září a října. Americké ministerstvo spravedlnosti nakonec udělí bance pokutu v rozmezí 4-5 mld. USD za nekalé praktiky na trhu hypotečních cenných papírů před finanční krizí. To je výrazně méně než původních 14 mld. USD, které by pro banku byly nejspíš likvidační. Akcie Deutsche Bank v průběhu října zpevnily z 10 EUR na hodnoty kolem 13 EUR za akcii.
V USA se akciový trh pohybuje převážně směrem do strany. Celkově však v říjnu americké akcie mírně ztrácely. Na vině je čekání na utažení měnové politiky, když investoři nemohou vědět, kdy přesně dojde ke zvýšení úrokových sazeb. Další neznámou je výsledek prezidentských voleb. Dříve favorizovaná Hillary Clintonová v posledních dnech ztrácí kvůli skandálu s používáním soukromého e-mailového účtu k pracovním účelům, čímž mohla ohrozit bezpečnost země. Nakonec může být z amerických voleb napínavá podívaná, což investory udržuje v napětí.
Čínská ekonomika roste v souladu s vládním záměrem. Cílem čínské vlády je pro letošní rok růst hospodářství o 6,5-7%. Příznivě působí zejména rozvolněná měnová politika, výdaje na infrastrukturu i poskytování dotací na automobily. Čínská ekonomika se výrazně mění, nadále rostou mzdy a roste sektor služeb. Postupně se z výrobně-exportní země stává čím dál více vyspělá ekonomika se silnou domácí spotřebou. To se projevilo i na říjnovém meziročním propadu exportu o -10%! Čínská ekonomika se navíc potýká s vysokou mírou zadlužení a rizikem splasknutí možné bubliny na nemovitostním trhu.
Jak investují nejbohatší lidé světa:
K dnešnímu zamyšlení nad investicemi mě inspiroval index miliardářů zveřejňovaný společností Bloomberg. Ta vydala zprávu, že nejbohatším člověkem v Rusku se stal Alexej Mordašov, který v čele vystřídal Vladimira Pontanina. Samotná zpráva není důležitá, ale je ilustrována zajímavým grafem.
Pokud se při interpretaci grafu zamyslíme, zjistíme několik zajímavých věcí, které nás mohou inspirovat při správě vlastního majetku…
⦁ Bohatí lidé investují do akcií a do podnikání obecně
Z velké volatility hodnot celkového majetku uvedeného v grafu jednoznačně vyplývá, že bohatí lidé investují do firem, které buď přímo ovládají, nebo drží jejich akcie. Obecně platí, že bohatí lidé investují procentuálně větší část svého majetku do akcií (podnikání) než střední třída.
⦁ Hodnota majetku se neustále mění
Z grafu také vyčteme, že celková hodnota majetku neustále kolísá. Ani miliardáři nežijí ve stabilním prostředí. I jejich majetek podléhá tržnímu riziku. Další častou mýlkou lidí je, že cena nemovitostí je stabilní. Ani to není pravda. Pouze nemovitosti neobchodujeme každý den, tak jako se obchodují akcie, a tak změny cen nemovitosti, kterou vlastníme, jenom nevidíme. Tržní cenu se dozvíme, až když se nemovitost pokusíme prodat.
⦁ Hodnota majetku někdy klesá
Mnoho z nás drobných investorů panikaří, když hodnota jejich majetku začne klesat. To je však normální jev, ke kterému dochází. Cenové prostředí je vždy nestabilní, střet mezi nabídkou a poptávkou je neustále živý proces. Do něj vstupuje mnoho nestabilních faktorů, jako jsou lidské potřeby, očekávání, nálady, hysterie a paniky. Bohatí lidé více diverzifikují, počítají s tržním rizikem, a tak jen drží, co možná nejvíce druhů majetku, aby byly před výkyvy, co nejlépe chráněni.
Bylo by zajímavé mít k dispozici aktuální graf vývoje hodnoty vlastního majetku. Možná bychom byli překvapeni, jak proměnlivá jeho výše je. Že se nemění pouze ceny akcií, ale i cena nemovitosti, kterou vlastníme, že hodnota auta neustále klesá, že náš lidský kapitál (suma všech budoucích příjmů ze zaměstnání/podnikání) se snižuje, tak jak stárneme. Možná, že bychom si pak více uvědomovali všudypřítomnost rizika, kterým jsme obklopeni, a které můžeme jen řídit s vědomím toho, že jej nikdy plně neodstraníme.