Hlavní události:
- teroristické útoky ve Francii a neúspěšný armádní puč v Turecku
- problémy evropských bank
Změny vybraných akciových indexů a komodit:
Pozn.: USA: S&P 500, Evropa: BE 500 inx, Japonsko: Nikkei 225, Brazílie: Ibovespa, Rusko: RTS, Indie: NIFTY, Čína: Shanghai Composite, Afrika+Blízký východ: GCC 200, JAR: JSE TOP 40, Austrálie: ASX 300, Zlato a Ropa
Komentář:
Velmi slušné zisky si připsaly akciové trhy v červenci a to přes několik nepříznivých zpráv. V Evropě dále roste napětí, když ve Francii došlo k dalším teroristickým útokům. V Turecku se pak část armády pokusila o státní převrat, který však byl velmi rychle potlačen. Prezident Erdogan nyní situace využívá ve svůj prospěch a snaží se ještě více upevnit vlastní moc prováděním čistek v armádě i státní správě.
Další negativní zprávou bylo odložení očekávané masivní podpory pro japonskou ekonomiky v době bezprecedentního kvantitativního uvolňování, kdy se dokonce očekávalo, že by Bank of Japan odkupovala přímo japonské státní dluhopisy. Zatím tento krok nebyl schválen a investoři si budou muset počkat minimálně do září, kdy bude japonští centrální bankéři opět zasedat. V srpnu lze čekat, že japonské akcie projdou poklesem, právě z důvodu nenaplněného silného očekávání kupců.
Na konci července byly zveřejněny výsledky zátěžových testů evropských bank, které jako celek dopadly poměrně příznivě. Testem však neprošly italská Banca Monte dei Paschi di Siena a irská Allied Irish Banks, jejichž ukazatel kapitálové přiměřenosti CET1 byl pod 4,5%. Nejlepší výsledky naopak v rámci stress testů vykázaly severské banky, překvapivě hůře pak dopadly například britská Barclays či francouzská Société Générale.
Přes spíše negativní zprávy akciové trhy v červenci rostly především v reakci na příliš silné červnové výprodeje způsobené šokem z Brexitu. Americké akciové trhy, které logicky britským referendem neutrpěly tolik, dokonce v červenci překonaly svá historická maxima a dosáhly nových rekordních met.
Velmi silný růst byl na brazilském akciovém trhu, když pomalu doznívá skandál prezidentky Rousseffové a země vyhlíží Olympijské hry, které by měly zvýšit spotřebu a přitáhnout turisty. Opačným směrem se vydala ropa, která korigovala předchozí růsty a také na ní dopadají obavy spojené s Brexitem a očekáváním nižšího růstu produktu v Evropě. Vzhledem k tomu, že cena ropy je silně závislá na ekonomickém cyklu, je to oslabení pochopitelné.
Příběh nejstarší banky na světě:
Italská banka Monte dei Paschi di Siena byla založena roku 1472 a je nejstarší bankou na světě. Přímého předchůdce banky založily sienské městské úřady (pod názvem Monte di Pieta) dvacet let předtím, než začal Kryštof Kolumbus hledat cestu do Indie. Přežila několik státních útvarů, vydělala na francouzské okupaci na přelomu 18. a 19. století i na sjednocení Itálie a ustála obě světové války. Po celou dobu byla banka těsně propojena s městem, financovala rozvoj silniční sítě v Toskánsku a podporovala místní univerzity.
Banka v novém tisíciletí nehospodařilo dobře a problémy se rozhodla řešit akvizicí finančního ústavu Antonveneta. Ten koupila velmi draze v roce 2007 od španělského Santanderu za 9 mld. EUR. Převzetí této banky vystřelilo do té doby instituci regionálního rozměru mezi trojku největších italských bankovních hráčů.
Nesmyslně drahá expanze spolu s rostoucím podílem nesplácených úvěrů ještě více zhoršila finanční zdraví banky. Aktuálně se účet za špatné hospodaření vyšplhal na téměř 50 mld. EUR. Podle nových evropských pravidel se však na sanaci banky v problémech musí nejprve podílet její akcionáři a věřitelé. Jelikož věřiteli banky jsou i italské domácnosti (mnoho Italů drží dluhopisy italských bank) chce nyní Itálie nové pravidlo porušit a bance pomoci. Proto vyjednává italská vláda s ECB o podmínkách, za kterých by šlo pomoc uskutečnit.
Pro velké banky se vžilo označení „too big to fail“, tedy že banka je příliš velká na to, aby ji stát nechal zkrachovat. Zdá se, že to samé bude platit i pro Monte dei Paschi di Siena, kterou zachrání italský stát (rozuměj italský daňový poplatník).