Autor: Petr Šedivý, publikováno 31. 01. 2026 13:30, zdroj WIRED.cz
O investicích se rádi bavíme jako o příbězích růstu a úspěchu, mnohem méně už o chvíli, kdy se vše začne rozpadat. Právě tehdy se v Česku ukazuje jedno z největších, ale přehlížených rizik investování: slabá a nepředvídatelná vymahatelnost práva.
Foto: Freepik
O úspěšných investičních příbězích se mluví snadno a často, ale realita investování má i svou méně přitažlivou tvář. Selhání projektu, ztráta motivace zakladatele nebo neochota plnit sjednané závazky nejsou výjimkou, naopak jsou běžnou součástí investičního prostředí.
V takových chvílích se investor dostává z roviny jednání o strategiích a růstu do roviny právní, kde se velmi zřetelně ukazuje, jak pevné je smluvní zajištění a jak funkční je český systém vymahatelnosti. A právě zde také začíná prostředí, které investora zrazuje. Přestože se o rizicích investování mluví otevřeně, o tom, jak složité je v Česku vymoci i jasně dané závazky, se mluví podstatně méně.
Když přijde problém, je právní cesta pomalá
Rozhodne-li se investor postupovat čistě legální cestou, ostatně tak, jak by vždy měl, čeká ho proces, který může na papíře působit jednoduše, ale v praxi je zdlouhavý a náročný. Získat exekuční titul, rozsudek nebo notářský zápis se svolením k vykonatelnosti bývá relativně rychlé, ale teprve poté začínají skutečné komplikace.
Exekuce, případně insolvence, se mohou vléct měsíce i roky, během nichž hodnota projektu přirozeně klesá. Po zahájení insolvenčního řízení se navíc veškeré individuální vymáhání zastaví a investor se stává jen jedním z mnoha věřitelů, často s minimální šancí na uspokojení. K tomu se přidává vysoká míra formalismu. Jedna jediná chybně formulovaná žaloba, opoždění o několik dnů nebo nedostatečně konkrétní smluvní ujednání může znamenat zásadní oslabení nebo úplnou ztrátu nároku. Taková realita je v přímém rozporu s představou, že právo je poslední, ale jistá pojistka investora.
Dobré úmysly vs. dopad na reálnou vymahatelnost
Česká legislativa se v oblasti exekucí a insolvencí v posledních letech neustále proměňuje, často s cílem chránit slabší stranu nebo napravovat minulou praxi. Tyto kroky mohou být legitimní, nicméně realita je, že časté změny zvyšují nejistotu a vytvářejí složité prostředí, v němž se investor obtížně orientuje.
Debaty o exekutorské teritorialitě, změny postupů v oddlužení nebo úpravy insolvenčního rámce ukazují, jak právní jistota věřitele není vždy prioritou. A i když soudy deklarují snahu o rychlejší a efektivnější rozhodování, praxe, a to zejména u složitějších nebo majetkově významných sporů, je úplně jiná. Rozdíly mezi jednotlivými soudy, regiony či přístupem jednotlivých soudců způsobují, že předvídatelnost rozhodnutí je omezená. Pro každého investora to znamená jediné: legislativní systém sice nabízí cestu, která ale bude nejistá, pomalá a mnohdy ekonomicky nevýhodná.
„Už při vstupu investora klíčové hodnotit nejen potenciál firmy, ale i osobní kvality zakladatele.”
Zakladatel jako faktor, který dokáže rámec zlepšit i zcela zničit
Přestože zákony určují mantinely, největší rozdíl v praxi dělá samotný zakladatel. Jeho transparentnost, přístup k problémům a osobní odpovědnost obvykle rozhodují o tom, zda bude možné krizovou situaci řešit konstruktivně, nebo zda se investor dostane do vleklého, drahého a zdlouhavého sporu. Zakladatel, s investorem otevřeně komunikující, sdílející potíže včas a aktivně hledající řešení, umožňuje restrukturalizaci, úpravu smluv nebo řízený exit. Naopak zakladatel, který mlží, zatajuje informace nebo se snaží majetek vyvádět, nutí investora sáhnout po nejtvrdších právních nástrojích a tím dramaticky zhoršuje šanci na efektivní záchranu projektu.
Proto je už při vstupu investora klíčové hodnotit nejen potenciál firmy, ale i osobní kvality zakladatele a zároveň mít připravené silné právní nástroje, od zástavy podílů přes sankční mechanismy až po notářské zápisy se svolením k vykonatelnosti. A ani to nemusí být záruka úspěchu. Na konci dne jde o kombinaci charakteru lidí a kvality systému, což žádná smlouva nedokáže plně pojistit. A právě proto je důležitou součástí investování i přijetí faktu, že některá rizika lze řídit, ale nikdy zcela eliminovat.
„Získat prostředky je čím dál složitější a nutí firmy nafukovat marketing i očekávání nad realitu. Jinak by kapitál nezískaly.”
Dopady na společnost a příležitost ke změně
Selhání jednotlivých projektů tak nejsou jen izolované příběhy investorů a zakladatelů. V souhrnu totiž formují celé investiční prostředí a ovlivňují chování trhu i veřejnosti. Zažitá praxe, špatné příklady a medializace těch nejhorších kauz mají minimálně dva zásadní dopady. Horší se situace na trhu nemovitostí a zároveň se zpomaluje kultivace podnikatelského prostředí i vstup investorů do firem, které jsou přitom tahouny ekonomiky.
Většina aktivní populace se proto investování do akcií či firem raději vyhne a volí téměř výhradně nemovitosti. Vyšší poptávka po nemovitostech jako po jediné „bezpečné“ investici pak neúměrně zvedá jejich ceny, a to dopadá i na běžné občany, kteří řeší vlastní bytovou situaci. Tento tlak zároveň podporuje zprostředkovatele a developery ve snaze ceny dál navyšovat. Kruh se uzavírá, zvlášť pokud připočteme omezenou schopnost státu podnikatelské prostředí efektivně měnit a nastavovat.
Negativně to dopadá i na investory, kteří do firem investují. Kvůli slabé vymahatelnosti práva, dlouhým soudním řízením a vysokým nákladům na vymožení pohledávek jsou nuceni vyhledávat rizikovější a vysoce výnosné investiční příležitosti, které tato rizika pokryjí. Tím však vzniká další bariéra pro rozvoj běžného podnikání a opět se zhoršuje schopnost lidí převzít odpovědnost za svůj osud a začít podnikat. Získat prostředky je čím dál složitější a nutí firmy nafukovat marketing i očekávání nad realitu. Jinak by kapitál nezískaly. To samozřejmě zvyšuje riziko havárie projektů a firem.
Změna praxe ve vymáhání dluhů směrem k větší ochraně investorů, stejně jako zrychlení a zjednodušení soudního řízení, by přitom pomohla všem. Ve společnosti však stále přetrvává pocit, že poctivost je slabost a že podnikatel je automaticky podezřelý. Kdo z politiků je ochoten tuto rukavici zvednout a stav změnit? Přínos by byl celospolečenský.Kopírovat odkaz
Autor je zkušený podnikatel a investor. V roce 2016 založil investiční klub Venture Club a v roce 2017 servisní společnost Venture Club Invest. Obě organizace propojují investory s inovativními projekty a podporují růst slibných podniků.