Investovat či neinvestovat, to je to oč tu běží! Jak správně určit hodnotu společnosti, včetně predikce potenciálního budoucího růstu? Jak vybrat správnou zemi, sektor i firmu, do které investovat? Jaké další informace kromě výsledkových listin a hospodaření firmy, by nás měly před vstupem do projektu zajímat? Na tyto otázky i mnohé další nám odpověděl jednatel české pobočky finanční sekce Thomson Reuters, Jan Kubík. Ten nás nechal nakouknout pod pokličku oceňování velkých firem, různých přístupů k analýze investic a informační platformy Thomson Reuters EIKON, kterou dnes využívají pro svou práci makléři a analytici po celém světě.
Říká vám něco jméno Reuters?
Proč by nás to, co říkají Reuters, mělo zajímat? Možná jste si jména Reuters někdy všimli pod články či citované v článcích různých novinářů nebo jste jejich jméno zaslechli během večerních zpráv. Jedná se o jednu z největších zpravodajských agentur na světě. Informace od svých novinářů od nich kupují média po celém světě, jedná se o takovou globální ČTK. Čím se liší od své konkurence? Velmi dbají na pravdivost publikovaných informací. Jejich novináři mají přísný zákaz publikovat neověřené informace. Pokud je nezískají alespoň ze dvou nezávislých zdrojů, nebo jednoho “unikátního” (například od premiéra, nebo majitele firmy), nesmí informaci publikovat.
Novináři Reuters totiž svými zprávami a zmínkami slouží zbytku světa k rozhodnutím k miliardovým investicím i krachům firem na burzách. Reuters patří do skupiny Thomson Reuters, která dodává informace (včetně zpravodajství) do většiny sektorů, včetně právních a poradenských kanceláří, finančních institucí, výrobních společností, energetických firem a dalších. Thomson Reuters dnes čítá přes 45 000 zaměstnanců po celém světě s ročním obratem celé skupiny přesahující 11 miliard dolarů.
Jak analyzovat investiční projekty
Dnes se nejčastěji používá takzvaná Top down analýza, během které se snažíme podívat na investiční příležitost z globálního pohledu (makro prostředí), sektorového pohledu (situace v daném odvětví) a nakonec čistě s fokusem na vybranou společnost. Makro analýza se skládá z politické situaci ve státě, ekonomických indikátorů, zpravodajství a legislativních investičních omezení. Když je třeba, tak také obsahuje hloubkovou analýzu zjištěných informací, která je na celém zhodnocování nejdražší. Další na řadě je užší sektorová analýza. Ta zjišťuje, jaké jsou trendy v odvětví, jak je daný sektor zmiňován v médiích a jaký potenciální vývoj sektoru může investor očekávat vzhledem k ostatním faktorům a informacím z trhu.
Nakonec, když si zjistí, jestli investice v daném sektoru a vybraném místě má smysl, přichází samotná analýza vybrané společnosti. U té vždy záleží na dostupnosti dat. Je rozdíl mezi veřejně obchodovanými společnostmi a soukromými firmami, kde se vše řeší za zavřenými dveřmi. Kromě toho, různé státy mají i různou formu výkazu a legislativní povinnosti k zveřejňování výsledků. Tohle vše jim velmi zjednodušuje informační platforma EIKON, kam publikují všechny informace, které si ověří. K informacím mají zákazníci přístup podle balíčku, který si předplácí. Ve světě, kde se dají najít většina informací online, má totiž hodnotu rychlost zprostředkování informace – proto ty nejdražší mají burzovní informace v reálném čase.
Jak probíhá oceňování společností
Teprve když víme všechno předchozí může přijít na řadu samotné ocenění společnosti. Zde přichází takzvané multiply – tedy určitá forma hodnocení firmy, která může být založená na srovnání velikosti firmy s cenou akcie či hodnoty firmy s vlastněnými aktivy. Díky tomu je možné srovnat malou firmu s unikátní technologií s kolosem o 1000 zaměstnancích – protože i když cena velké společnosti s vyššími passivy i aktivy může být několikanásobně vyšší, multiply nám ukážou, jaká firma má dle zvolených parametrů lepší “cenu”. Multipl nám ve výsledku ukáže, která koupě je kvalitnější a nakonec i výhodnější. Informační platforma EIKON pro oceňování společností nabízí mimo jiné tři základní modely: DCF analýzu, transakční multiply a obchodní multiply.
DCF analýza je princip ocenění společnosti, kdy se podíváme na její zisky, zhodnotíme její růst vzhledem k historii společnosti, stávajícím trendům a situaci na trhu. Očekávané přijmy z investice převedeme na současnou hodnotu a tím zjistíme, jestli se nám investice vyplatí (současná hodnota budoucích toků je vyšší než investovaná částka) nebo nevyplatí (současná hodnota budoucich toků je nižší než investovaná částka). Druhou metodou jsou transakční multiply, kdy se podíváme za jakou cenu byly podobné firmy prodány v nedávné historii. Abychom mohli ceny porovnávat, spočítáme si tzv. multiply, tedy poměr ceny a velikosti (např. Enterprise Valu to EBITDA*) a pokud známe výsledky oceňované společnosti, dokážeme si spočítat i teoretickou hodnotu této investice. Zde je pouze problém, že většina podobných transakcí probíhá sice veřejně, ale většina kupujících a prodávajících nezveřejňuje velikost transakce. Třetí metodou jsou obchodní multiply – kdy zhodnotíme, za kolik by bylo možné koupit podíl firmy, která je veřejně obchodovaná a je podobná té, u které zvažujeme investici( tzv. peers, nebo peer group). Pro investice do privátních firem je pak třeba oproti veřejně obchodovaným společnostem počítat s likviditní přirážkou, která se běžně pohybuje v rozmezí 10-20%.
Co ještě potřebujeme znát?
Nyní známe potenciální hodnotu společnosti a víme, že je vhodná k investici. Co teď? Investujeme? Ještě ne, čeká nás poslední krok – Enhanced Due Diligence. Jan Kubík ho označil ve vtipu jako „hloubkovou kádrovou prověrku“. Její podstata je zjistit, jestli za daným člověkem, firmou, týmem nestojí nějaký kostlivec ve skříni. Prověrka může být zaměřená jak na historii společnosti nebo její schopnost dostát svým slibům, tak i na pozadí a historii jednotlivých aktérů ve firmě.
Představte si to tak, že chcete investovat do společnosti v Číně, o které ale nemáte dost informací. Tak si u Thomson Reuters objednáte Enhanced Due Diligence report a oni vyšlou svého lokálního analytika udělat kompletní analýzu projektu z veřejných registrů a ostatních veřejně dostupných zdrojů. V poslední době začíná být velice populární také takzvaná ESG (Environmental, Social and Corporate Governance) analýza. Což je rozšíření klasické fundamentální analýzy o nefinanční faktory, jako je ekologická stopa (například celkové emise CO2 atd.), sociální odpovědnost (zákaz zaměstnávání dětí a jeho vymáhání mezi dodavateli) atd. Protože dnes již fondy a jedinci neinvestují jenom podle „vhodnosti“ příležitosti, ale stejně jako se my v klubu snažíme dělat pouze udržitelné a společensky přínosné projekty, tak i pro ostatní začínají tyto aspekty být důležité.
Názor Venture Clubu
Většina dat, která klienti Thomson Reuters používají pro svá rozhodnutí a doporučení, je volně dostupná. Lokální statistické úřady, data neziskovek, informace ze zpravodajských agentur, buzz na sociálních sítích, registry dlužníků, registrace na úřadech, lokálních bankách. Některá z nich jsou také veřejně dostupná na stránce www.reuters.com s mnoha finančními daty zdarma. Mnoho zajímavých a užitečných dat tak můžete získat zdarma právě i bez využití placené globální informační platformy Thomson Reuters EIKON. Přednáška nám poodkryla, jak se dělá byznys, který hýbe světem. Přestože pro naše venture kapitálové investice je většina dat nedostupná, protože se přeci jenom jedná o firmy a projekty, které teprve rostou, tak posledně zmíněná ESG analýza i Due Diligence jsou přístupy, které pro nás všechny byly velkou inspirací.
* Ebitda = (Earnings before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization) Zisk před odečtením úroků, daní a odpisů.