Komentář k vývoji na finančních trzích – Leden 2018
Hlavní události:
- v platnost vstoupila směrnice MiFID II.
- sílící euro brzdí evropské akciové trhy
Komentář:
Skvělý vstup do roku 2018 mají za sebou akciové a komoditní trhy. V lednu se dařilo americkým akciím, které těží ze schválené daňové reformy prezidenta Trumpa. Ještě více se však dařilo tradičně volatilnějším akciím rozvíjejích se zemí, když například ruské a brazilské akcie rostly v průměru o silných +12%! Leden, který bývá indikativní celoroční výkonnosti, tak patřil k nejrůstovějším lednům za posledních 30 let.
Na začátku ledna vstoupila v platnost evropská směrnice MiFID II., která tlačí na nárůst transparentnosti finančních produktů pro retailovou klientelu. V praxi to bude znamenat předávání dalších dokumentů klientovi při investicích do podílových fondů.
Výkonnost evropských akciových trhů brzdí sílící euro a také obrat monetární politiky ECB. Banka se na svém posledním zasedání příliš nesnažila silné euro korigovat a navíc opakovaně hlásá důvěru v růst inflace. Tím trhům potvrzuje, že počítá s útlumem kvantitativního uvolňování na podzim. Zajímavá bude situace v průběhu roku při porovnání inflačních predikcí ECB se skutečným cenovým růstem očištěným o ceny potravin a energií, který svou slabostí vůbec nepotvrzuje predikci banky. Bankéři ECB ale podle svých posledních komentářů spíše vyjadřují odhodlání monetární expanzi dále zbrzdit tak jako tak. Důvodem má být redukce finančních rizik nízké úrokové sazby (růst úvěrů a přehřívání některých lokálních nemovitostních trhů).
Škola investora – lednový efekt:
Lednovým efektem se nazývá empiricky vysledovaná zákonitost, kdy lednové výnosnosti akcií bývají často statisticky nadprůměrně vyšší ve srovnání s jinými měsíci roku.
Jedna z prvních studií, která tento jev prokazovala, byla publikována v roce 1976 Michalem S. Rozeffem a Wiliamem R. Kinneyem, kteří analyzovali akcie kótované na NYSE v časovém rozpětí 1904 až 1974. Došli ke zjištění, že průměrná měsíční výkonnost tohoto trhu během ledna činila +3,83% oproti běžnému výnosu +0,24% v jiných měsících. V průběhu celého roku nenalezli autoři žádné jiné období s tak významnou anomálií. V roce 1983 Donald B. Keim sledoval historické řady některých národních akciových burz a jeho hlavním zjištěním bylo, že nadprůměrný lednový výnos se ve větší míře týká takzvaných „small caps , tedy akcií malých společností s nízkou tržní kapitalizací. Další významnou prací, potvrzující lednový efekt, byla v roce 1984 publikovaná studie Richarda J. Rogalskiho, který zjistil, že anomální chování cen akcií v lednu se většinou odehrává během prvních pěti obchodních dnů na daném trhu.
Proč? Všichni výše zmiňovaní pánové se samozřejmě také snažili přijít celé věci na kloub. Prvním a delší dobu jediným plně akceptovaným vysvětlením byl vliv vrcholících daňově optimalizačních transakcí na konci každého prosince. Toto vysvětlení začíná tvrzením, že ceny akcií, které během roku poklesly, jsou na konci roku ještě stlačovány, když se investoři snaží realizovat kapitálové ztráty, aby minimalizovali daňové platby. Po skončení roku tento tlak ustane a ceny se vrátí zpět na vnitřní hodnoty. Tyto závěry však byly zpochybněny několikerým potvrzením lednového efektu v zemích, kde není možnost snížení daňové povinnosti odečítáním kapitálové ztráty, a v zemích s mírně odlišným daňovým režimem. Mimoto je jednodušší realizace kapitálové ztráty v průběhu jednoho nebo dvou dnů než podstupování několikadenních až týdenních výkyvů v ceně. Nasnadě je tedy vysvětlení lednového efektu skokovým zvýšením likvidity na akciovém trhu, které souvisí s hromadnou realokací institucionálních i individuálních portfolií, změnami investičních strategií a aktualizací odhadů výnosnosti jednotlivých investičních instrumentů.
Lednový efekt je statisticky potvrzená zákonitost, která však samozřejmě neplatí ve všech případech. Například v letech 2006 – 2016 byly lednové měsíce velmi špatné.
Moudrý investor by neměl propadat sezónním zákonitostem, které se opakují s určitou procentní pravděpodobností a stále s sebou nesou riziko, ale měl by své portfolio budovat dlouhodbě s ohledem na svůj rizikový profil a investiční horizont.