Komentář k vývoji na finančních trzích – Březen 2018
Hlavní události:
- USA: uvalení dovozních cel na ocel a hliník
- Itálie: parlamentní volby vyhrálo Hnutí pěti hvězd
Komentář:
V únoru zasáhly trhy výprodeje a zvýšená volatilita. Také v březnu všechny významné akciové trhy pokračovaly v ústupu ze svých hodnot. I přes mírný pokles geopolitického napětí (zlepšování vztahů zbytku světa se Severní Koreou a zklidňování situace v Sýrii) trhy negativně reagují na růst obchodního napětí vyplývající z protekcionistického chování Spojených Států.
Po uvalení dovozních cel ve výši 25% na ocel a 10% na hliník se Čína nechala slyšet, že podnikne silná protiopatření. Stejně tak EU zdůraznila, že je připravena na odvetná opatření. Na začátku dubna pak Čína skutečně zavedla odvetná opatření. Prozatím jde jen o cla na dovoz mimo jiné amerického mraženého vepřového, vína, některého ovoce a ořechů. I když jde zatím o okrajové položky, obchodní napětí roste a případná eskalace protekcionistických opatření vedoucí k obchodní válce by mohla výrazně poškodit světový obchod.
Parlamentní volby v další z velkých evropských zemí, v Itálii, skončily vítězstvím silně nacionalistického Hnutí pěti hvěz. V koaličním uskupení však vyhrála středopravá koalice stran Lega a Forza Italia, ale ani ta nemá parlamentní většinu. Itálii tak čekají zřejmě dlouhá a náročná vyjednávání o podobě budoucí vlády. Pro evropské akciové trhy je špatnou zprávou, že největší šance na premiérské křeslo mají Salvini z Lega nebo di Maio z Hnutí pěti hvězd, přičemž oba dva jsou silně protievropští.
Rizika obchodní války:
USA uvalily cla na dovoz oceli a hliníku a Čína jako odvetnou reakci zavedla daně na dovoz některých zemědělských komodit. EU zmínila možnost zavést odvetná cla na motocykly, džíny nebo bourbon. Jde spíše o šťouchnutí, protože jde o položky vyráběné v v těch státech USA, které jsou tradičně politicky nakloněny republikánům. Mnohem důležitější je diskutovaná daň z obratu uvalená na velké digitální firmy (na úrovni 3 %). To by postihlo americké firmy Google, Facebook či Amazon. Světové velmoci se na poli obchodu dostávají do křížku a napětí roste.
Na globální úrovni obchodní války nikomu neprospějí. Světový obchod totiž obecně prospívá všem zúčastněným, protože umožňuje lepší dělbu práce, když se jednotlivé části světa mohou zaměřovat na to, v čem jsou nejlepší (nejefektivnější). Pokud by došlo kvůli protekcionistickým opatřením k poklesu světové směny zboží, vedlo by to také k poklesu celkového světového HDP právě proto, že by výroba nemohla být tak efektivní. Vztah mezi průmyslovou výrobou a mezinárodním obchodem krásně ukazuje graf.
I když v grafu spíše vidíme vliv poklesu průmyslové produkce na mezinárodní obchod, závislost může fungovat i obrácně, kdy právě cla zhorší mezinárodní obchod a to povede k poklesu průmyslové produkce.