Komentář k vývoji na finančních trzích – Duben 2020
Hlavní události:
- skokový růst nezaměstnanosti v USA
- co bude po koronaviru?
Komentář:
Bez souvislostí, pouze optikou čísel, dopadl duben na globálních trzích výborně. Hlavní světové akciové indexy výrazně posílily, rostla cena zlata a ode dna se odrazila také cena ropy.
Bližší pohled už tak optimistický není. V dubnu zveřejněná nezaměstnanost v USA vyskočila z 3,5% na 4,4%. Dá se očekávat, že v dubnu se situace na americkém trhu práce dále zhoršovala, výsledky se brzy dovíme. Americký pracovní trh je velmi pružný, nechrání tolik zaměstnance, jako evropský. Americká nezaměstnanost tak reagovala velmi rychle, evropská čísla se budou zhoršovat se zpožděním.
Situace ohledně samotné pandemie koronaviru se v průběhu března zlepšovala. Zdá se, že samotná virová nákaza se už dostala na svůj vrchol a pomalu odeznívá. Ovšem ekonomické následky se teprve začnou plně projevovat.
Nezaměstnanost a prudké hospodářské zpomalení se samozřejmě projeví v poklesu kupní síly obyvatelstva, v obavách lidí a firem o budoucnost a menší ochotě se zadlužovat či podstupovat investiční nebo podnikatelské riziko. Firmy se pak pravděpodobně budou potýkat s poklesem poptávky po jejich produktech, což by dále zvyšovalo nezaměsnanost a zvyšovalo tlak na pokles mezd. Jako každá krize může i tato vyústit v začarovaný kruh smršťující se ekonomiky a splaskávání dluhové bubliny (což je očistný, ale bolestný mechanismus).
Zhoršující se výkonnost ekonomiky a pokles „bohatství“ je ovšem tak velké a zásadní politikum, které si asi žádné státy a jejich představitelé nebudou chtít připustit. Proto centrální banky a vlády připravují obrovské monetární a fiskální stimuly. A zde se objevuje další velké riziko a tím jsou limity veřejných financí mnohých států. Úroveň jejich zadlužení totiž výrazně vzrostla již za minulé finanční krize, která odstartovala v roce 2008, i když její kořeny samozřejmě sahají ještě dále do minulosti.
Kritická situace může nastat třeba na jihu Evropy, například Itálie byla nejenom tvrdě zasažena pandemií, ale její vysoký státní dluh a nezdravý bankovní sektor mohou být smrtící kombinací. Podobně špatně je na tom Španělsko, nebo Řecko, které se tak tak oklepalo z nejhoršího a letos zřejmě příjde o turistickou sezónu, která je pro něj klíčová. To samozřejmě ve svém důsledku může otřást celou eurozónou případně i EU jako takovou.
Podobně bychom mohli pokračovat u dalších zemí, například silně zadluženého Japonska, dluh USA už je také relativně velmi vysoký. Je proto otázka, kterým zemím budou ještě investoři věřit, a kterým špatné hospodaření zlomí vaz.
Poměrně pesimistický komentář k trhům, který paradoxně začínal pozitivními čísly, bych chtěl, aby sloužil k zamyšlení. Je totiž možné, že růsty na trzích byly předčasné a situace se může opět zhoršit. Navíc možná, na rozdíl od finanční krize, dojde už ke skutečnému oddělení špatných hospodářů od dobrých. Je možné, že některé státy propad světové ekonomiky neustojí a nebudou si mít kde dále půjčit. Stejně tak je možné, že narazí některé firmy s malou přidanou hodnotou, které fungovaly na nízké marži a jen navyšovaly své dluhy. A samozřejmě krize dopadne i na lidi bez rezerv a s velkými dluhy. Taková krize je bolestná, ale do budoucna může nastavit mnohem zdravější základy fungování světové ekonomiky.