Sledujte nás
Search
Close this search box.

VCZS zprávy

Komentář k vývoji na finančních trzích – Leden 2017

Hlavní události:

  • USA: Donald Trump převzal prezidentský úřad
  • ECB: kvantitativní uvolňování poběží po celý rok 2017

Komentář:

Obchodování v lednu na akciových trzích bylo relativně klidné a většina hlavních indexů pro jednotlivé země nebo regiony si připsala slušné zisky.

Největší pozornost si u investorů získala inaugurace Donalda Trumpa prezidentem Spojených Států Amerických a série jeho prvních výroků a rozhodnutí v prezidentském úřadě. Přestože zatím nejde o hluboké reformy schválené senátem, lze z prvních exekutivních příkazů usuzovat, jakým směrem se bude ubírat politika nového amerického prezidenta. Probíhající a zatím úspěšná výsledková sezóna amerických firem je tak přehlušena očekáváními a obavami spojenými s novou orientací americké politiky. Dá se totiž očekávat, že některé odvětví mohou z nové politiky hodně těžit, jiné naopak jí mohou spíše utrpět ztráty.

Evropská Centrální Banka slovy jejího guvernéra Dragiho nechá běžet program kvantitativního uvolňování (nákup aktiv ze strany ECB – pumpování dalších peněz do ekonomiky) do konce letošního roku. Nicméně to vše doplnil o konstatování, že v případě potřeby může být tento program podle potřeby rozšířen. Konkrétně zmínil politická rizika letošních voleb v Německu a ve Francii. Zatímco tedy americká ekonomika postupně zvyšuje úrokové sazby, utahuje měnovou politiku a zároveň chystá velké fiskální stimuly, Evropská Měnová Unie zatím setrvává ve stavu expanzivní měnové politiky s cílem srazit cenu peněz na minimum.

Americký dolar, akcie a politika Donalda Trumpa:

Oproti předvolebním průzkumům překvapivé vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách nečekaně odstartovalo růstovou rally na amerických akciích. Investoři totiž od Trumpa očekávají vysoké fiskální stimuly, které by mohly pomoci americké ekonomice růst ještě rychleji než dnes. I když se americké hospodářství nachází ve velmi dobré kondici, když se za úřadování Baracka Obamy USA dostaly z finanční krize, Trumpovou ambicí je vrátit Spojené Státy do pozice nejsilnějšího světového hráče přesně v duchu hesla „Make America great again!“

Z prvních kroků Donalda Trumpa v úřadu lze vysledovat další směr americké politiky a její možný dopad na (americké) akcie a na americký dolar.

Donald Trump chystá obrovské výdaje do infrastrukturu a zároveň chce snížit daně pro firmy a střední třídu z 35% na 15%-20%. To by znamenalo obrovský stimul pro americkou ekonomiku, zároveň by to ale výrazně navýšilo americký veřejný dluh, protože by klesly rozpočtové příjmy a zároveň se zvýšili výdaje. Nicméně tato opatření investoři vítají a uvedená politika je dobrou zprávou pro americké akcie (zejména pro firmy v oblasti budování infrastruktury a v energetice) a pro posílení dolaru.

Na opačné misce vah však stojí možný protekcionismus, když Donald Trump chce Ameriku částečně uzavřít – jak její hranice, tak její pracovní trh. To se projevilo v hrozbách americkým automobilkám, že pokud budou vyrábět vozy v Mexiku, uvalí na jejich dovoz vysoké daně. Automobilka Ford Motor v návaznosti na to upustila od plánů výstavbu nového závodu v Mexiku a namísto toho se rozhodla rozšířit současnou výrobu v Michiganu.

Symbolem politiky uzavření hranic je plánovaná stavba zdi na hranicích s Mexikem. Ta už vyvolala roztržku mezi USA a Mexikem, když Donald Trump říká, že za zeď nakonec zaplatí Mexiko, které to odmítá. Na to chce Trump reagovat vystoupením z NAFTA (severoamerická aliance volného obchodu) a zavedením 20% cla na mexické zboží. Taková opatření by však zřejmě znamenala oslabení amerického dolaru. Z historie s tím mají USA zkušenosti, když za uvalily clo na dovoz japonských aut nebo na dovoz ocele, ztratil dolar 30% v prvním případě a ve druhém 10% proti hlavním světovým měnám.

Celkově tedy americké akcie těží z očekávání velkých fiskálních stimulů, nejasné ale zůstává, do jaké míry se bude snažit Ameriku izolovat různými zdmi, cly a zákazy vstupu do USA pro lidi například z arabských zemí. To by naopak mohlo podrývat americké obchodní vztahy a působit tak tlak na oslabování dolaru i škodit konkrétním akciím (např. bank, aerolinkám, atd.).