Komentář k vývoji na finančních trzích – Červen 2022
Hlavní události:
- Strach z finanční recese
- Pokračující růst inflace
- Růst základních úrokových sazeb klíčových centrálních bank
Komentář:
Globální finanční trhy v červnu pokračovaly převážně v nepříznivém vývoji. U světové ekonomiky byly prognózovány menší nárůsty a to téměř až o třetinu než se původně očekávalo. Zatímco v roce 2021 světová ekonomika vzrostla o 5,7 %, v letošním roce by to mělo být pouze o 2,9 %. Zároveň narůstá riziko globální stagflace a navíc se podle posledních údajů americké centrální banky zdá, že je americká ekonomika již v tuto chvíli v recesi. Trhy na tento nepříznivý makroekonomický vývoj reagovaly silnými výprodeji a to jak u akcií, dluhopisů i komodit. Naopak se v prostředí silně zvýšené globální rizikové averze hodně dařilo americkému dolaru.
USA:
Americký index S&P 500 (-8,4 %) je od začátku roku již o 20 % níže, čímž vstoupil do medvědího trhu. Medvědí trh je přitom definován jako pokles od předchozího vrcholu o více než 20 %. V červnu nás silně zklamala americká makroekonomická data. Americká míra inflace dále vzrostla na 8,6 %, přičemž se čekalo 8,3 %. Jedná se tak o nejvyšší inflaci za posledních 40 let. Také v meziměsíčním srovnání americká míra inflace překvapila výrazně směrem nahoru. Hlavní motor americké ekonomiky, američtí spotřebitelé, se tak evidentně zadrhává, což nevěstí pro dynamiku americké ekonomiky do následujících měsíců nic dobrého. Ve středu 15. června proběhlo zasedání americké centrální banky Fed. Fed zvýšil cílové pásmo základní úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu (0,75 %) na 1,50-1,75 %. Jednalo se tak o nejrazantnější zvýšení úrokových sazeb od roku 1994. Ekonomové přitom očekávali zvýšení pouze o půl procentního bodu (0,50 %). Šéf Fedu Jerome Powell navíc upozornil, že na dalším zasedání koncem července očekává další zvýšení o půl až tři čtvrtě procentního bodu. Fed rovněž v rámci nové ekonomické prognózy výrazně zhoršil výhled pro americkou ekonomiku. Zároveň Fed očekává, že v následujících měsících v USA poroste míra nezaměstnanosti. Pokud jde o výhled na úrokové sazby, tak podle indikace guvernérů Fedu do konce letošního roku by měla vzrůst ještě o 1,75 % na cílové pásmo 3,25-3,50 %. Americká ekonomika je pravděpodobně již v tomto okamžiku v recesi. Ekonomická recese je přitom definována jako pokles HDP dvě čtvrtletí v řadě. V prvním čtvrtletí americké HDP pokleslo o 1,6 %. A ve čtvrtek 30. června zveřejnila pobočka amerického Fedu v Atlantě aktualizovaný odhad dynamiky amerického HDP za druhé čtvrtletí, který je -1,0%.
EU:
Během června proběhlo zasedání Evropské centrální banky, které bylo po dlouhé době přelomové, protože naznačila investorům, že nám končí dlouhé období levných peněz. ECB se totiž rozhodla, že k 1. červenci ukončí program kvantitativního uvolňování (QE). Zároveň ale budem muset zabránit přílišnému zvýšení rozdílu mezi dluhopisovými výnosy do doby splatnosti problematického jižního křídla eurozóny a Německa, takže se ještě možná dočkáme pokračující kvantitavního uvolňování v nějaké podobě. Pro zajímavost výnos do doby splatnosti italského vládního dluhopisu s 10letou splatností se dostal nad 4 %, což při poměru italského vládního dluhu k HDP nad 150 % znamenalo, že mnoho investorů opět začalo zpochybňovat finanční stabilitu celé eurozóny. Zároveň ECB přislíbila, že na příštích dvou zasedáních (v červenci a září) zvýší svoji hlavní úrokovou depozitní sazbu vždy o čtvrt procentního bodu. Připomeňme si, že hlavní úrovokový sazba ECB je aktuálně -0,5 %, toto oznámení tedy znamená konec záporných úrokových sazeb. ECB zároveň představila novou prognózu. Pro růst HDP eurozóny, který by měl letos činit 2,8 % a v příštím roce by mělo dojít ke zpomalení růstu na 2,1 %. I tak se ovšem spousta ekonomů domnívá, že je tato prognóza příliš optimistická vzhledem k vývoji v posledním období. Odhadovaná průměrná míra inflace by měla letos činit v EU 6,8 % a v příštím roce 3,5 %,
ČR:
Spotřebitelské ceny v České republice i nadále velice silně rostou. Meziroční inflace zrychlila a opět nám vzrostla z květnových 16,0 % na 17,2% v červnu. Jedná se o nejvyšší hodnotu od prosince 1993. Vrcholu by meziroční inflace mohla podle některých ekonomů dosáhnout v polovině roku a to až ke 20 % a za celý letošní rok se pak aktuálně očekává růst spotřebitelských cen zhruba o 15 %. Naději na zpomalení inflace v druhé polovině roku dávají první náznaky zpomalující poptávky. Ve středu 22. června proběhlo zasedání České národní banky. ČNB některé investory překvapila když zvýšila základní úrokovou sazbu o 125 bazických bodů (1,25 %) z 5,75 % na rovných 7 %. Díky tomu se na jedné straně opět budou zdražovat hypoteční úvěry ale na druhou strany nám dnes už banky a finanční instituce nabízejí poměrně zajímavé zhodnocení na vkladových produktech či finančních instrumentech, které zhodnocují vložené prostředky klientů přes repooperace v bankách. Výnosově se tedy klienti mohou dostat až někam kolem 5-6% p.a. Zasedání ČNB bylo zároveň posledním ve starém složení Bankovní rady. Od 1. července přebírá guvernérské křeslo dosavadní člen Bankovní rady Aleš Michl, a zároveň do Bankovní rady nastupují tři nový členové: Eva Zamrazilová, Jan Frait a Karina Kubelková. Od nového složení Bankovní rady ČNB se očekává stabilita úrokových sazeb. Na druhou stranu, pokud by míra inflace v české ekonomice dále silně rostla, Bankovní rada by velice pravděpodobně neměla jinou možnost než měnové podmínky dále utahovat, a to právě primárně přes vyšší úrokové sazby.