Hlavní události:
• ČNB úrokové snížila sazby z 6,25 % na 5,75 %!
• Inflace v USA nepolevuje – Fed bude nadále opatrný (takže nic nového)
• Švýcarská CB jako první z velkých CB snížila úrokové sazby
Změna za 12 měsíců vybraných indexů
Komentář:
Akciové trhy jak v USA, tak v Evropě nadále rostou a index S&P 500 si od začátku roku připisuje přes 10 % a překonává jeden vrchol za druhým. Čína se naopak zatím od začátku roku dostatečně nevzpamatovala a akcie si stále připisují záporné zhodnocení přes 2 %.
Inflace v USA je sice na nízkých úrovních (za únor 3,2 %), ale stále se ji nedaří zkrotit pod cílená 3 %. Z toho důvodu proto Fed prozatím zůstává opatrnější a raději nechává sazby na aktuální úrovni po delší dobu. Bylo to řečeno na zasedání konaném 20.3. 2024. Stále se ale očekává, že již v tomto roce dojde celkem ke 3 snížením úrokových sazeb a ke konci roku by tak měly být na úrovni 4,6 %. Nezaměstnanost je také stále nízká a HDP nadále roste.
Vypadá to, že by mohl nastat ten často zmiňovaný soft landing a inflace klesne po 3 % bez způsobení nějaké recese a propady akciových trhů. Ale právě ty propady často přicházejí většinou v dobách, kdy to nikdo nečeká a vše se zdá být růžové, jako v poslední době.
V březnu jsme se kromě zasedání Fedu dočkali i zasedání dalších centrálních bank jako ECB, Bank of England, Bank of Japan, která zhruba po 10ti letech zvýšila své úrokové sazby ze záporných hodnot z -0,1 až na 0 %. Sice nejde o moc velký pokrok, ale v době, kdy se velké CB chystají ke snižování a nebo již snižují, Bank of Japan naopak sazby zvyšuje.
Také proběhlo zasedání ČNB, která ve snižování úrokových sazeb nadále pokračuje a sazby snížila z 6,25 na 5,75 %. Meziroční inflace za únor činila 2 % a zdá se, že se po delší době daří naplňování inflačního cíle.
A jak si vedla ostatní aktiva kromě akcií? Dařilo se především komoditám, kdy od začátku roku roste jak ropa, tak především zlato, které bylo na konci března na nových maximech na úrovni 2270 USD za trojskou unci a od té doby nadále roste. Důvodů může být více, obavy z přicházející větší krize anebo velké instituce a státy nakupují zlato do zásoby a tím ženou jeho cenu nahoru.
Dařilo se také Bitcoinu, který překonal svá maxima z roku 2021 a dostal se až na hodnotu 73 600 USD. Poté ale zkorigoval a propadl se skoro až o 20 % a nyní se pohybuje kolem úrovně 70 000 USD. Poprvé se tak stalo, že Bitcoin překonal nová maxima ještě před očekávaných halvingem, který nastává jednou za 4 roky a dojde k němu 20.4. 2024. Bitcoin většinou výrazně rostl až po halvingu, jeho cenu ale poslední měsíce táhne nahoru především příliv nových peněz skrz ETF.
USA:
Meziroční míra inflace za únor byla v USA dle očekávání na úrovni 3,2 % a stále se ji tak nedaří zkrotit pod cílená 3 %. Už několikátý měsíc se opakuje to stejné, kdy klesají ceny energií, ale inflaci táhnou nahoru především služby, což určitě není pozitivní signál. Fed proto na zasedání konaném 20.3. stále mírnil očekávání ohledně snižování úrokových sazeb.
Na posledním zasedání byl také zveřejněn nový Dot chart, kde můžeme vidět predikce jednotlivých členů Fedu. Z něj lze vidět, že do konce roku se očekávají sazby na úrovni 4,6 %, což znamená 3 snížení úrokových sazeb už v tomto roce. Na další roky se ale nijak razantnější snižování úrokových sazeb nečeká a Fed chce dlouhodobě držet úrokové sazby přibližně kolem 3 %.
V návaznosti na poslední zasedání vyrostly i 10leté americké státní dluhopisy až na 4,3 %, přičemž na začátku února byly jen na 3,8 %, což určitě není pozitivním signálem pro akciové trhy.
Navzdory tomu si index S&P 500 připsal za březen 3,2 %.
Evropa:
Meziroční míra inflace za měsíc únor v Evropské unii činila 2,6 % a drží se tak postupného snižujícího trendu. ECB sice zatím nemá důvod k rychlému snižování úrokových sazeb, ale pravděpodobně k němu v nejbližších měsících dojde. Za březen se dokonce očekává, že by inflace měla klesnout až na 2,4 %.
Bank of England na svém zasedání v březnu sdělila, že podle nich zvládla boj s inflací a v tomto roce přijde se snižováním úrokových sazeb.
Podobného myšlení je i Švýcarská centrální banka, která podle jejich slov zkrotila inflaci, a dokonce se jako první větší CB odhodlala k prvnímu snížení úrokových sazeb. Nutno podotknout, že inflace ve Švýcarsku rozhodně nedosahovala tak vysokých hodnot jako v Evropské unii a celkově držela nižší úrokové sazby. Ke snížení totiž došlo z 1,75 na 1,5 %.
Evropské akcie zastoupené indexem DAX 40 nebo MSCI Europe tak rostou na vlně optimismu ze zvládnuté inflace a očekávaného snižování úrokových sazeb.
ČR:
Meziroční míra inflace za únor činila pouhá 2 % a drží se tak stále v tolerančním pásmu ČNB a tato kapitola se zdá být pro ČNB uzavřena. Nyní by ale její pohled měl být víc zaměřený na znovu nakopnutí ekonomiky a dosáhnutí reálného růstu HDP. Prozatím je Česká republika jako jediná ze zemí Evropské unie, která v HDP zaostává natolik, že se stále nedokázala dostat na úrovně z roku 2019.
ČNB se proto dne 20.3. 2024 odhodlala k dalšímu razantnějšímu snížení úrokových sazeb o 0,5 %. 2týdenní repo sazba se tak dostala z hodnoty 6,25 % na 5,75 %. V hlasování panovala většinová shoda, kdy 5 ze 7 členů bankovní rady hlasovalo pro snížení na 5,75 % a dva členové hlasovali dokonce pro snížení na 5,5 %.
ČNB poté očekává, že by úrokové sazby měla na konci roku 2024 snížit až na 4 % a následně ve snižování pokračovat až na 2,6 %.
Prognóza ČNB (z únorového zasedání)
Zdroj: ČNB
V souvislosti se snižováním úrokových sazeb pak opět začínají mírně růst ceny nemovitostí a především dluhopisů, které rostou v důsledku snižování úrokových sazeb. Pokles sazeb se projevuje i na průměrném úroku u sjednaných hypoték, který již několik měsíců klesá a nyní se nachází na úrovni 5,6 %.