Hlavní události:
• S&P 500 na nových maximech
• Fed ponechal úrokové sazby na 4,5 %
• Trumpův „Velký krásný zákon“ je schválen
Shrnutí aktuální situace:
V červnu akcie opět rostly a index S&P 500 si v dolarovém vyjádření připsal až 5 %. Ani ne po 4 měsících se tak vrátil na svá maxima a v růstu nadále pokračuje.
Ale pro nás, korunové investory, je index stále až 10 % pod svými vrcholy. Jak je to možné? Je to kvůli opravdu velkému oslabování amerického dolaru vůči koruně a také vůči euru nebo ostatním měnám.
Víceméně od začátku roku dolar oslabil až o 15 % a z 24,5 USD/CZK jsme nyní na 20,9 USD/CZK. I takové pohyby se dějí a koruna se za posledních 10 let pohybuje v pásmu mezi 20 až 25 USD/CZK.
Otázkou ale je, proč došlo k tak velkému oslabení amerického dolaru vůči ostatním měnám. Velmi pravděpodobně je to kvůli Trumpovu zákonu s názvem „One Big Beautiful Bill Act“, zkráceně OBBBA, který byl na začátku července schválen Sněmovnou reprezentantů a také Senátem, a vstupuje tak v platnost.
O co konkrétně se jedná? Jde o komplexní soubor nových zákonů, z nichž některé Trump dlouhodobě sliboval v prezidentské kampani a nyní se je snaží uskutečnit.
Zákon přináší největší daňové škrty v historii USA, které mají zvýšit mzdy, čisté příjmy rodin a celkově podpořit ekonomický růst. Dále Trump plánuje navýšit výdaje na obranu, těžbu ropy a naopak snížit pobídky v rámci čisté energie. Kromě toho hrozí zvyšováním zdanění z dividend pro zahraniční investory anebo také brzy bude chtít snížit slibovanou korporátní daň z 21 až na 15 %.
Ale proč kvůli tomu dolar oslaboval anebo také rostly výnosy na dlouhodobých dluhopisech?
Predikuje se, že zákon jednoznačně způsobí vyšší zadlužování USA pro další roky, kdy by deficity měly být až neuvěřitelných 8 % vůči HDP, podobně jako tomu bylo za covidu, což rozhodně není málo, a zadlužení by se ze současných 120 % vůči HDP mělo dostat až na 130 % vůči HDP.
To rozhodně není pozitivní signál pro investory a celkově pro americký dolar, který bude pravděpodobně nadále oslabovat.
Současně byla znovu odložena platnost odložených cel z dubna a ta by tak proti státům po celém světě měla vstoupit v platnost na začátku srpna. S některými státy ale už USA vyjednaly dohodu a čeká se např. i na konečnou dohodu s Evropskou unií.
A jak se dařilo ostatním aktivům? Zlato se drží na úrovních kolem 3 300 USD za trojskou unci a bitcoin v pásmu mezi 100 000 až 110 000 USD.
Shrnutí makra:
Ale přesuňme se dál k makroekonomickým číslům, kde meziroční míra inflace za květen v ČR vyšla opět nad 2 %, konkrétně na 2,4 %.
Meziroční míra inflace v USA vyšla za květen mírně pod očekávání, konkrétně na 2,4 %.
Nezaměstnanost se za květen opět drží v USA na 4,2 % a zatím to tak nesignalizuje problémy v ekonomice.
Dne 18. 6. 2025 se konalo další zasedání Fedu, na kterém ale Fed opět ponechal úrokové sazby na stávající úrovni 4,5 %. Do konce roku se nadále očekávají jedno až dvě snížení úrokových sazeb.
Co se týká výsledků meziroční inflace v Evropě, pak ta za měsíc květen vyšla na úrovni 1,9 % v souladu s očekáváním.
ČR:
Meziroční míra inflace za květen v ČR vyšla opět nad 2 %, konkrétně na 2,4 %.
Jenže poptávka po nemovitostech je opět na vyšší úrovni a jejich ceny nadále rostou a to i v prvním čtvrtletí tohoto roku.
USA:
Meziroční míra inflace v USA vyšla za květen mírně pod očekávání, konkrétně na 2,4 %.
Nezaměstnanost se za květen opět drží v USA na 4,2 % a zatím to tak nesignalizuje problémy v ekonomice.
Dne 18. 6. 2025 se konalo další zasedání Fedu, na kterém ale Fed opět ponechal úrokové sazby na stávající úrovni 4,5 %. Do konce roku se nadále očekávají jedno až dvě snížení úrokových sazeb.
Predikce úrokové sazby v USA
Zdroj: www.www.tradingeconomics.org
Inflace je na nižších úrovních a nezaměstnanost stabilní, Fed se ale do snižování úrokových sazeb příliš nežene. Je to i kvůli novému Trumpovu zákonu, který je víceméně protiinflační.
Index S&P 500 je aktuálně na 6 280 USD a za červen si připisuje zhodnocení přes 4 %.
Evropa:
Co se týká výsledků meziroční inflace v Evropě, pak ta za měsíc květen vyšla na úrovni 1,9 % v souladu s očekáváním.
Ke konci června na summitu NATO v Haagu (24.–25. června 2025) se členské státy dohodly na celkovém navýšení výdajů na obranu.
Celkem 5 % HDP – do roku 2035 každý členský stát dosáhne kombinace:
• 3,5 % HDP na „core defense“: vojáky, zbraně, údržbu atd.,
• 1,5 % HDP na širší bezpečnostní investice: infrastrukturu, kyberbezpečnost, obranný průmysl.
Pro evropský průmysl je to pozitivní signál a může celkově pomoci nakopnout aktuálně nerůstovou ekonomiku.
Evropské indexy napříč regiony za ČERVEN nadále rostly, překonávají nová maxima a od začátku roku si např. MSCI Europe připisuje v dolarovém vyjádření až 24 %.
