Komentář k vývoji na finančních trzích – Srpen 2018
Hlavní události:
- Turecko: nízké úrokové sazby, vysoká inflace a pád turecké liry
- USA: růst HDP ve 2.Q +4,2 %, celní dohoda s Mexikem
Komentář:
Situace na akciových trzích se začíná obracet a trhy, vyjma toho amerického, postupně ustupují ze svých maxim. Hlavním důvodem jsou politická rizika, která mají co do činění hlavně s americkou zahraniční a obchodní politikou. K rizikovým faktorům se ale začínají přidávat také obavy ze situace na emerging markets, na které začíná nepříjemně doléhat tíha utahování americké měnové politiky a síla amerického dolaru.
To je nejvíce patrné na Turecku, kde tamní měna od začátku srpna v jednu chvíli ztrácela přibližně čtvrtinu své hodnoty (na ročním horizontu dokonce ztratila skoro polovinu ze své hodnoty). Spouštěčem výprodejů byla sice hlavně politická roztržka mezi USA a Tureckem ohledně propuštění amerického pastora, turecké problémy jsou ale mnohem hlubší a souvisí především s přehřívající se ekonomikou, vysokou inflací a přitom nedostatečně utaženou měnovou politikou (nízké úrokové sazby), která vede k postupné ztrátě důvěry v liru samotnou.
V globální ekonomice však Turecko není izolovanou zemí, jeho problémy se významně dotýkají také Evropy, což potvrdila i Evropská centrální banka, která upozornila na expozici evropských bank vůči turecké ekonomice, která se jen v případě Španělska pohybuje kolem 80 mld. euro. Politická rizika na trzích tak, zdá se, i nadále postupně narůstají, což se negativně projevuje na cenách akcií.
Posledním mohykánem, který dokáže na horizontu posledního půl roku překonávat průměr světových akcií, jsou USA, přestože jsou v obchodní válce prakticky se všemi velkými hráči po celém světě. Nicméně americká ekonomika vzrostla ve 2.Q meziročně o +4,2 % a navíc se jí zřejmě daří vyjednávat pro sebe lepší podmínky mezinárodního obchodu. Příkladem může být čerstvá dohoda mezi USA a Mexikem, která je především cílena na automobilovou a zemědělskou výrobu. Nová dohoda odstraňuje veškerá vzájemná cla v mezinárodním obchode pro obě země. Naopak tvrdý postoj vůči Číně se stále nemění a obě země na sebe uvalují další cla či minimálně hrozí jejich navýšením.