Sledujte nás

VCZS zprávy

Hlavní události:

  • voliči ve Velké Británii těsně rozhodli o odchodu z EU
  • britský premiér Cameron oznámil svou rezignaci

Změny vybraných akciových indexů a komodit:

Pozn.: USA: S&P 500, Evropa: BE 500 inx, Japonsko: Nikkei 225, Brazílie: Ibovespa, Rusko: RTS, Indie: NIFTY, Čína: Shanghai Composite, Afrika + Blízký východ: EMEA, JAR: JSE TOP 40, Austrálie: ASX 300, Zlato a Ropa

Komentář:

Rozhodnutí britských voličů po více než čtyřiceti letech opustit Evropskou Unii způsobilo zemětřesení na finančních, měnových a komoditních trzích. Akciové trhy na výsledek referenda reagovaly značnými ztrátami, když investoři začali rychle vyhledávat bezpečnější aktiva. Výsledek britského referenda byl totiž do značné míry překvapením. V týdnech před hlasováním sice byli investoři spíše opatrní, avšak několik dní před samotným referendem předpokládaly průzkumy spíše pozitivní výsledek ve smyslu setrvání Británie v EU. Hedgeové fondy zohlednily tento optimismus ve svých portfoliích a akciové trhy dosahovaly před referendem solidních zisků. Vše se však dramaticky změnilo bezprostředně po referendu: akciové trhy prudce poklesly, krátkodobě klesla cena ropy a hodnota britské libry na páru s dolarem klesla na nejnižší úroveň od roku 1985. Kladně na výsledek referenda reagovalo zlato, které se posunulo skokově vzhůru nad hranici 1.300 USD/o.z.

Britský premiér David Cameron, zastánce setrvání Velké Británie v Evropské Unii, se výsledkem referenda dostal pod velký tlak, na který reagoval oznámením své rezignaci. Navíc britští i evropští politici budou muset brzy vyjednat spoustu otázek spojených s Brexitem, protože tento bezprecedentní krok není nijak smluvně ošetřen a vztahy mezi Británií a EU (a i dalšími zeměmi, se kterými měla Británie uzavřené smlouvy prostřednictvím EU) bude nutné znovu definovat a patřičně nastavit.

Detailnější pohled na Brexit:

Možnost hlasovat v referendu využilo 72% oprávněných voličů. Výsledek referenda byl velmi těsný, když pro opuštění Evropské Unie hlasovalo 52% voličů a pro setrvání zbylých 48% voličů. V infografice je také vidět, v jakých oblastech měli převahu, kteří voliči. Červeně jsou vyobrazeny okrsky, kde zvítězily hlasy pro vystoupení z EU, modře pak ty okrsky, kde zvítězily hlasy pro setrvání. Sever Velké Británie se výrazněji přiklonil pro setrvání v EU, a tak výsledek referenda znovu oživil snahy odtrhnout například Skotsko od zbytku Británie.

Analyticky velmi zajímavý pohled umožňuje rozdělení voličů do skupin podle věku. Čím mladší voliči, tím větší mají tendence upřednostnit setrvání v EU a naopak. Skoro se dá hovořit o mezigeneračním střetu. Někteří komentátoři vyslovují názor, že starší lidé vnímají zejména negativní dopady globalizace a přáli by si ji zastavit.

Rozdělení britské veřejnosti dokumentuje také následující graf. Ten znázorňuje komu věří, resp. nevěří zastánci setrvání v EU a Brexitu. Modře je vyznačena důvěra zastánců Brexitu, červeně pak těch, kteří hlasovali pro setrvání. Ukazuje se, že zastánci Brexitu jsou velmi zklamaní a nedůvěřují nikomu (politikům, novinářům, byznysmenům, ani celebritám).

Brexit sám o sobě by nezasluhoval tak silnou pozornost finančních trhů, jaká je mu věnována, ovšem odchod Británie z EU není izolovanou událostí a je potřeba vše vnímat v širším kontextu. Tím je politická situace v celé Evropě. Podobné nálady a podobně silné rozdělení společnosti totiž nyní panuje v mnoha evropských zemích. Migrační krize, následky finanční krize a chybějící vize dalšího směřování EU otřásají evropskou stabilitou. To samozřejmě může mít i ekonomické dopady v podobě uzavírání trhů, nižší úroveň spolupráce, což by se negativně projevilo na výkonnosti evropského hospodářství. Poslední graf ilustruje nespokojenost s hospodářskou politikou EU, která by mohla vést k dalším referendům s podobným výsledkem.

[gtag event="single_post_view"]