Komentář k vývoji na finančních trzích – Září 2020
Hlavní události:
- USA: blížící se prezidentské volby
- COVID a bezprecedentní navyšování rozvah centrálních bank
Komentář:
V září odepisovaly ztráty prakticky všechny hlavní akciové trhy s výjimkou Japonska. Pandemie koronaviru a uzavíraní ekonomiky se postupně začínají projevovat na výsledcích firem a to se promítá do cen akcií. Navíc ztrácelo na hodnotě také zlato a významně poklesla cena ropy, která ztratila téměř desetinu své hodnoty.
Ve Spojených Státech se blíží prezidenstské volby. Na konci září se uskutečnila první debata kandidátů z celkem tří plánovaných. Diskuze byla velmi vyhrocená, oba kandadidáti si skákali do řeči a moderátor měl problémy debatu uřídit. Komentátoři se vesměs shodují, že úroveň debaty byla snad nejhorší v celé historii. Nesmiřitelnost obou táborů ilustruje hluboké rozdělení americké společnosti, kterou neusmíří ani konečný výsledek voleb. To nepřímo naznačil i současný prezident Donald Trump, který nevyloučil možnost odmítnutí přijetí výsledku voleb, kvůli možným podvodům s distančním hlasováním. Radikalizace americké politiky není v žádném případě dobrou zprávou pro investory, protože vnáší napětí i do ekonomického života americké společnosti.
V dnešním komentáři se blíže podíváme na bezprecedentní monetární expanzi, ke které se uchýlily centrální banky EU i USA, konkrétně evropská ECB a americký FED. Současné tištění peněz v extrémně krátkém čase výrazně překonává přírůstky bilance těchto centrální bank v době finanční krize.
ECB má nyní nakoupené cenné papíry v hodnotě 6,5 bilionů EUR, přičemž finanční krizi zakončila s úrovní bilanční sumy „jen“ na 2 bilionech EUR.
Americký FED se chová podobně, finanční krizi přečkal s celkovou bilanční sumou na úrovni 2 bilionů USD, nyní v době pandemii navýšil objem nakoupených cenných papírů již na úroveň 7 bilionů USD.
Zásahy centrálních bank do finančních trhů dnes hrají klíčovou roli. Centrální banky svými nákupy (především dluhopisů) snižují úrokové míry a tím i výnosy dluhopisů a ženou tak investory do nákupů akcií, které jsou tím pádem relativně výhodnější. Navíc odkládají krachy předlužených států (platí zejména o jižních zemích eurozóny). Je otázkou, zda je to dobře či špatně. Další otázkou je, zda je to dobře nebo špatně v krátkodobém horizontu a ještě více v dlouhodobém…
Současný mix extrémně uvolněné měnové politiky a obřích vládních výdajů krátkodobě „pomáhá“ v tom, že prakticky nemusíme cítit ekonomické dopady pandemie, ale dlouhodobě jsme opět pouze zatížily přístí generace špatnými dluhy v rozvahách centrálních bank a samotných států. Takovým konstatováním nechceme říci, že veškerá státní pomoc je špatná, jen ukázat na zřejmý fakt, že po pomoci nikdy nenastává období splácení a čistění rozvah.