Komentář k vývoji na finančních trzích – Únor 2022
Hlavní události:
- Válečný konflikt na Ukrajině
- Ropa – skokový nárůst Změny vybraných akciových indexů a komodit:
Komentář:
Vojenský útok Ruska na Ukrajinu otřásl globálními trhy. Mezi největší poražené z hlediska ekonomického a finančního patří samotné Rusko. Vedlo to k uvalení rozsáhlých ekonomických sankcí nejen západních zemí vůči Rusku a řadě ruských společností a jednotlivců napojených na Kreml. Jedna z hlavní ekonomických bomb byla svržena v podobě odstřižení několika ruských státem kontrolavaných i soukromých bank od SWIFTU. Zároveň EU a spojenci přistoupily k efektivnímu zmrazení aktiv ruské centrální banky, což minimalizuje schopnost centrální banky intervenovat na stabilizaci rublu či možnost vlády využívat devizových rezerv k financování výdajů. Ohlášení sankcí vyvolalo „run“ na ruské banky a Rusko dočasně omezilo konvertibilitu rublu.
Na ruském trhu bylo pozastaveno obchodování s ruskými akciemi a dluhopisy a zastavilo se také u společností, které nebyly bezprostředně postiženy sankcemi, neboť není jasné, zda budou tyto společnosti moci pokračovat v regulérní obchodní činnosti či obsluze dluhu. Nejistota vedla i k faktickému pozastavení obchodování s dluhopisy ruských společností na západních trzích, dokud nevyjasní přesné nastavení sankčního režimu. To by mělo umožnit částečné uvolnění současných omezení, neboť většiny soukromých ruských společností a energetického sektoru v čele s Gazpromem se současné sankce netýkají, a podle všeho by měla zůstat zachována možnost provádění mezinárodních transakcí nepodléhajících sankcím skrze vybraný segment soukromých ruských bank. Příkladem takových transakcí jsou splátky již emitovaného dluhu nebo transakce související s mezinárodním obchodem. Důležitý bude postoj ruských autorit. Exportéři mají od začátku tohoto týdne povinnost konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a brokeři nemohou realizovat pokyny zahraničních investorů na prodej rublových akcií a dluhopisů. Míra uvolnění těchto opatření bude záviset na míře stresu v ruském finančnímu systému a rozsahu případných recipročních sankcí ze strany Ruska vůči západním zemím.
Ratingové agentury posléze snížily rating Ruska na hranici defaultu. Samotná ruská ekonomika bude v letošním roce čelit hrozbě hluboké recese kombinované s vysokou inflací. Z hlediska Ruska i finančních trhů zůstává zásadní, zda nedojde k zastavení exportu plynu, ropy a ostatních komodit na světové trhy, i když k narušení dodávek dochází již nyní. Ceny ropy jsou blízko maximaz roku 2008 Ceny ropy v uplynulých dnech pokračovaly v růstu na mnohaletá maxima. Přerušení obchodu a problémy s její přepravou kvůli sankcím na Rusko totiž vyvolávají obavy o dodávky. Zásoby ropy ve Spojených státech se přitom snížily na několikaletá minima. Cena severomořské ropy Brent krátkodobě překročila 139 USD za barel a vzrostla nejvýše od roku 2008. Cena americké lehké ropy WTI je pak nejvýše za 11 let. Růst cen komodit oživuje obavy z příchodu stagflace, kterou charakterizuje stagnace ekonomiky, vysoká inflace a vysoká nezaměstnanost.
Konflikt na Ukrajině vede k nárůstu nejistot a k oslabení středoevropských měn. Akcie ve střední Evropě zaznamenaly v souvislosti s válkou silné propady. Invaze Ruska na Ukrajinu na konci února byla pro trhy šokem.. Banky a společnosti s velkou expozicí na Rusko a Ukrajinu ztrácely nejvíce, zatímco energetické tituly rostly jako jedny z mála, neboť těží z prudkých růstů cen energií. Americký S&P 500 hlásil za únor ztrátu 3,1 % a evropský Stoxx Europe 600 umazal 3,6 %. Výsledky společností za 4. čtvrtletí stále dokázaly potěšit – podíl pozitivního překvapení byl v USA 76 % a v Evropě 62 %. Ceny vládních dluhopisů v Německu a USA v únoru klesly kvůli sázkám na zpřísnění měnové politiky. Počátek března ale byl ve znamení jejich růstu, neboť nejistoty plynoucí z konfliktu na Ukrajině zřejmě povedou k pozvolnějším krokům FEDu a ECB. I tak se čeká, že americký FED v březnu zvýší úroky. Ceny korunových vládních dluhopisů rostly v reakci na prognózu ČNB, jež pracuje s poklesem úroků od letošního druhého pololetí. Středoevropské měny včetně koruny ale oslabily a pro nejbližší měsíce vzrostla inflační rizika. Nejbližší kroky ČNB by mohly vést k dalšímu růstu úroků: repo sazba by ze stávající úrovně 4,50 % mohla být koncem března zvýšena o 25 či 50 bazických bodů.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila obrat sentimentu na finančních trzích. Po většinu února dominovala jako téma vysoká inflace a sázky na rychlejší zpřísňování měnové politiky jak FEDu, tak ECB, což vedlo k růstu výnosů vládních dluhopisů. Konflikt na Ukrajině představuje pro Evropu stagflační šok.