Hlavní události:
- Pokračující konflikt na Ukrajině
- Růst inflace
- Růst základních úrokových sazeb
Komentář:
V březnu se trhy nesly dále ve znamení probíhajících konfliktů na Ukrajině. Americký index S&P 500 posílil o 3,6 %, v Evropě byl vývoj smíšený a osciloval kolem nuly hlavně kvůli poklesu v Německu, Rakousku či Itálii. Růst v regionu střední a východní Evropy (+6,5 %) těžil z vyšší váhy energetických a maloobchodních titulů a utilit. Bankovní sektor vykazoval ztráty z důvodu obav expozic na Rusko. Globální rozvíjející se trhy však zejména kvůli Číně skončily ve ztrátě (-2,5 %). Ceny vládních dluhopisů pod tíhou rostoucí inflace a výhledu měnové politiky klesly prudce v USA i Německu. Významnou roli v obnově akciového růstu sehrály energetické a komoditní tituly, které benefitují z rostoucích cen surovin v důsledku přerušených dodavatelských řetězců a sankcí vůči Rusku.
Americký FED v březnu zahájil zvyšování úroků, v prvním kroku o 25 bazických bodů s prohlášením, že další posuny mohou být mnohem výraznější. Na trhu se začíná spekulovat, že by letos mohla několikrát zvednout úrokové sazby i ECB. Důsledky války na Ukrajině se ukázaly být méně fatální pro ekonomiku USA, která se s nákladovým šokem vyrovnává zatím překvapivě dobře. USA těží z pozice velkého producenta komodit, pro něhož vysoké ceny komodit znamenají „jen“ přerozdělení růstu mezi jednotlivými sektory ekonomiky. Dobrý obrázek podtrhuje i pokračující oživení na trhu práce, kde bylo v březnu vytvořeno dalších 431 tisíc nových pracovních míst a míra nezaměstnanosti poklesla na úroveň předcovidových minim.
Ceny korunových vládních dluhopisů též propadly s tím, jak data za únor ukázala inflaci na úrovni 11,1 %. ČNB v závěru března zvýšila repo sazbu o 50 bazických bodů na 5,00 % a další zpřísnění měnové politiky může následovat v květnu. Jakkoliv je z výroků jednotlivých členů bankovní rady patrné, že část z nich začíná vnímat riziko vysoké inflace (hlavně cen paliv, energií a potravin) pro hospodářský růst, tak stále převažují obavy z inflačních rizik. Dle aktuální predikce ČNB již nebude zvyšovat tak rychle základní úrokovou sazbu. Svého vrcholu by mohla dosáhnou někde ve třetím kvartálu tohoto roku a to kolem 6 % s výhledem, že během prvního až druhé kvartálu příštího roku by chtěla dle situace na trhu začít úrokovou sazbu snižovat. Středoevropské měny počátkem března oslabily a ČNB intervenovala na devizovém trhu, koncem měsíce ale koruna posílila pod 24,50 za euro.
Trhy v Eurozóně zpracovávaly prvotní šok vyvolaný válkou na Ukrajině. Geopolitika představuje ohromný zdroj nejistot jak pro ekonomiku, tak pro finanční trhy. Stagflační charakter celé situace (zhoršování výhledu HDP, tlak na růst inflace zejména skrze ceny energií a potravin) je oříškem také pro centrální banky. Zatím v úvahách centrálních bankéřů převažuje nutnost zamezit růstu inflačních očekávání, a tedy potřeba zpřísňovat měnovou politiku. V případě ECB ale součástí přístupu zůstává opatrnost.
COVID opět uzavírá ekonomiku v Číně. Reakce rozvojových ekonomik a trhů na současnou krizi byla relativně umírněná. Většina z nich patří mezi producenty komodit a současné vysoké ceny jim svědčí. Přesto jsme pozorovali „ztrátu momenta“ růstu v Číně, kde se sentiment propadl na postcovidová minima. Tomu však napomohlo i důsledné pokračování politiky „nulové“ tolerance vůči covidu vedoucí k částečným uzavírkám v klíčových ekonomických zónách. Mezi největší poražené konfliktu tak patří primárně Rusko, jehož dluhopisy a akcie de facto zmizely z globálních trhů a jehož ekonomika vstoupila do recese.