Hlavní události:
• ČNB poprvé po 2 a půl letech snížila úrokové sazby
• Americký Fed naznačil, že od příštích zasedání bude také sazby snižovat
• Od 1.1. 2024 vešel v platnost Dlouhodobý Investiční Produkt (DIP)
Změny vybraných akciových indexů a komodit:
Komentář:
V prosinci si zrekapitulujeme, jak se za tento rok dařilo hlavním akciovým indexům anebo také komoditám. Index S&P 500 i technologický index NASDAQ 100 dosáhl ke konci roku na nová maxima a po dvou letech jsou tak investoři opět v zisku. S&P 500 dosáhl výnosu 25,92 % a technologický NASDAQ 100, který byl ve větším poklesu, tak přinesl investorům až 54,43 % za minulý rok. Slušného zisku také dosáhli investoři investující v Evropě (19,83 %) a také po delší době i v Japonsku (20,77 %). Kde se ale stále ekonomice ani akciovým trhům nedaří, je pak Čína, kde index MSCI China ztratil za rok 2023 2,20 %. Pokud jde o komodity, pak zlato dosáhlo nových vrcholů a v jednu chvíli se dotýkalo hranice 2150 USD za trojskou unci. Za rok 2023 pak investorům přineslo také pozitivní výsledky v podobě výnosu 13,66 %. Z hlubokého poklesu se dostal Bitcoin, který překonal hranici 40 000 USD a za rok 2023 byl jeho výnos 155,77 %.
USA:
Fed jako nejdůležitější centrální banka na světě na posledním zasedání naznačil, že od roku 2024 začne se snižováním úrokových sazeb. Snížení je očekáváno už od dalšího zasedání, které proběhne na konci ledna 2024. Na konci roku by pak podle predikcí měla úroková sazba Fedu skončit někde na úrovni 4,5 %.
Jedná se tak o jasný signál, na který finanční trhy čekaly již po několik zasedání. Sice ještě k reálnému snížení tzv. Fed funds rate nedošlo, ale akciové a dluhopisové trhy již očekávaná snižování začlenily do cenového vývoje, a dokonce index S&P 500 a technologický NASDAQ 100 téměř po 2 letech dosáhly svých vrcholů.
I přesto ale nelze do budoucna 100 % vyloučit možnost, že by ke snížení úrokových sazeb nedošlo anebo že by dokonce mohlo dojít i k jejich zvýšení. Zatím ale Fed a ekonomická data naznačují očekávání snižování úrokových sazeb.
Meziroční míra inflace je za listopad na úrovni 3,1 % a je tak na sestupné tendenci. Pravděpodobně máme její vrchol již za sebou. Podobně pozitivní data vidíme i v případě reálného růstu ekonomiky USA a všemi očekávaná recese tak zatím nepřichází. Míra nezaměstnanosti je v posledních měsících na stabilní úrovni a ani tato data nenaznačují problémy v ekonomice.
Zatím to tedy vypadá, že by mohl nastat tzv. soft landing. To znamená, že nedojde k žádné recesi, inflace odezní a Fed postupně sníží úrokové sazby na dlouhodobou úroveň např. kolem 2 až 3 %.
EU:
ECB v posledních několika letech víceméně kopíruje to, co dělá Fed. Alespoň co se týče zvyšování a snižování úrokových sazeb. S jejich zvyšováním začala až několik měsíců poté, co začal Fed a pravděpodobně v roce 2024 začne také s jejich snižováním, podobně jako Fed.
Nicméně členové ECB se na posledním zasedání v prosinci vyjádřili tak, že ke snižování při nejbližších zasedání zatím pravděpodobně nedojde a úrokové sazby tak nějakou dobu zůstanou na stabilní úrovni.
Meziroční míra inflace také klesá až na hodnotu 2,4 % za listopad, samotná ECB ale očekává její zvýšení v příštích měsících. Právě z těchto důvodů chce zatím úrokové sazby ponechat na současných 4,5 %.
ČR:
ČNB sice snížila repo sazbu o pouhých 0,25 %, ale spousta bank na tuto změnu reagovala způsobem, že snížila úročení na spořících účtech klidně až o 1 nebo i 2 % a více. Ke zvyšování úroků na spořících účtech přistupují banky postupně a opatrně, ale jakmile jde o jejich snižování, pak k tomu dochází téměř okamžitě a s větší mírou.
V důsledku toho ale by mělo docházet i ke snižování úroků na hypotékách a do příštích měsíců ČNB očekává, že dojde k dalšímu snižování úrokových sazeb.
Meziroční míra inflace je za měsíc listopad na úrovni 7,3 % a ČNB dále očekává její snižování. Dokonce až k úrovni inflačního cíle, přibližně ke 3 % v roce 2024. Nejvíce informací nám ale dají inflační čísla hned za měsíc leden 2024, kdy většinou dochází k největšímu zdražování, změnám ceníků a podobně. Současně má dojít i k navýšení regulované složky ceny elektřiny jak pro domácnosti, tak i ve větší míře pro samotné firmy. A to působí další tlaky na zvyšování cen.
Ekonomika je stále v recesi, možná už by se to dalo nazvat stagflací, ale pro rok 2024 se očekává růst reálného HDP a ekonomika by se tak měla navrátit na růstovou trajektorii.
K avizovanému snižování úrokových sazeb ze strany ČNB konečně dochází a v roce 2024 se očekává i další snižování. Nástroje zaměřené čistě na dvou týdenní repo sazbu budou proto časem snižovat svou atraktivitu.
Větší smysl proto pro střednědobý horizont mohou dávat české dluhopisové fondy, ať už zaměřené čistě na státní anebo na korporátní dluhopisy investičního stupně. Srovnání velkých dluhopisových fondů již dříve sestavených SAB servisem máte v této excelové tabulce (viz příloha).